JAKÉ ÚMYSLY MĚLA NEPOSKVRNĚNÁ

Odkaz zjevení, kterým byla vyznamenaná svatá Kateřina, je velmi obsáhlý. Píše o něm otec Laurentin v díle Krátký náčrt mariánské teologie. Když vidíme tolik duchovního bohatství, jsme překvapeni, že se zatím nenašel teolog, který by se mu věnoval, ani historik, který by se podrobně zabýval těmito událostmi. Když rozebíráme věroučný obsah zjevení Panny Marie, uznaných církví, neměli bychom ho hledat pouze ve slovech Panny Marie. Slova jsou doprovázena skutky, pohyby, symbolickými znaky, ve kterých se skrývají poučení a na které musíme upřít naši pozornost. Panna Maria sama vysvětlila Kateřině Labouré některé podrobnosti zjevení. Tak například jí řekla:
Zázračná medailka "Dítě moje, tato koule představuje celý svět… Světla jsou symbolem milostí, které rozdávám všem, co o ně prosí."
Dala jí poznat i určité pravdy, kterými nás chce naučit jen pomocí symbolů. To platí o symbolech na druhé straně medaile. Obsahují hluboká, ale snadno čitelná poučení. Vždyť Panna Maria řekla sama Kateřině Labouré, když se ptala, co je třeba napsat na druhou stranu medaile, toto:
"M a dvě Srdce hovoří dost jasně."
Usilujeme o to dobře poznat jednotlivé prvky poselství z roku 1830. Nemíníme je úplně vyčerpat. Naše dílko by na to nestačilo. Podívejme se nejprve na některé všeobecné cíle, které sledovala Panna Maria. Když porovnáme pozdější zjevení Panny Marie, která církev schválila, se zjeveními v rue du Bac, hned zjistíme, že mají mnoho společného. Nejenže je musíme spojovat se čtyřmi významnými zjeveními Panny Marie v 19. století ve Francii (1846 La Salette, 1858 Lurdy), ale musíme zvlášť zdůraznit i jejich příbuznost se zjeveními ve Fatimě. Zjevení v roce 1830 jsou klíčem k ostatním zjevením. Ony obsahují všechno, co Panna Maria řekla v pozdějších zjeveních jasněji a naléhavěji. Panna Maria měla plán, který při pozdějších zjeveních upřesnila. Už jsme řekli, že zjevení Panny Marie Kateřině Labouré bylo počáteční. Z něho pak vyšly ostatní zjevení (podrobněji viz. Mimořádné číslo Mariiny doby v druhé polovině článku "Budou maličcí."). Když se na ně takto díváme, potom nám pozdější zjevení Panny Marie pomohou najít smysl symbolických znaků zjevení v rue du Bac. Tak například při zjeveních v 19. -20. století kladla Panna Maria velký důraz na modlitbu svatého růžence. V La Salette, kde promluvila četnými symboly, měla v korunce, na ručníku a šatech růžové, červené a zlaté růže. Není pochyb, že chtěla mluvit o radostných, bolestných a slavných tajemstvích růžence. V Lurdech se vyjadřovala jasněji. Růženec měla v rukou, vzala ho do prstů a dala Bernadetě znamení, aby se ho modlila. I ona se k ní připojila. Posouvala mezi prsty zrnka růžence a modlila se s ní Sláva Otci. Ve Fatimě se vyjádřila ještě jasněji (podrobněji o Fatimě v Mimořádném čísle Mariiny doby). Zjevila se šestkrát. Při každém zjevení prosila děti, aby se denně modlily růženec. 13. října 1917 při posledním zjevení řekla:
"Jsem Růžencová Panna Maria. Přeji si, aby tady postavili k mé úctě kapličku. Ať se denně modlí růženec." Když to víme, byli bychom překvapeni, kdyby v roce 1830 nebyl růženec připomenut. Jak později uvidíme, zdá se, že 15 prstenů s drahokamy, které měla Panna Maria na každé ruce naznačuje 15 tajemství svatého růžence. Tato spojitost s pozdějšími zjeveními Panny Marie nám dosvědčuje, jak důležitá a vnitřně bohatá byla zjevení, kterými byla vyznamenaná Kateřina Labouré.
Při zjeveních v roce 1830 měla Panna Maria i jiný cíl. Chtěla připravit lidi na vyhlášení dogmatu o Neposkvrněném Početí. Je téměř jisté, že Zázračná medaile vyvolala žádoucí živou víru, která byla potřebná pro vyhlášení dogmatu roku 1854. Medaile Neposkvrněného Početí (tak ji nejprve nazývali) se bleskurychle rozšířila nejen v Evropě, ale po celém světě. Všude rozsévala milosti obrácení, často zázračně, proto ji lid brzy pojmenoval "Zázračná medaile". Od roku 1833 (medaile se začala razit v roce 1832) přicházely do rue du Bac a na arcibiskupství do Paříže dopisy od biskupů. Oznamovaly, že víra ožívá a modlitba se šíří. Je mnoho obrácení od té doby, kdy se začala rozdávat medaile Panny Marie bez hříchu počaté, která se zjevila v rue du Bac. (V závorce poznamenáváme, že Panna Maria si při zjeveních v roce 1830 počínala jako šikovný psycholog. Věděla, že ve století revolucí, kdy celý svět bude čekat povel z Francie, bude třeba ho vydat z Paříže, aby zapůsobil jistěji). Medaili Panny Marie žádali všichni, a to nejen jednotlivci, ale celé farnosti a diecéze. A nápis na medaili "Panna Marie bez hříchu počatá", který se stal v roce 1830-1835 již povzdechem, připravoval srdce všech katolíků na slavnostní akt, při kterém Pius IX. 8. prosince 1854 vyhlásil dogma, kterému měl uvěřit celý svět, že Panna Maria byla od prvního okamžiku početí zachráněna od dědičného hříchu.
I Římský kongres, uspořádaný k příležitosti 50. výročí vyhlášení dogmatu o Neposkvrněném Početí z roku 1904, uznal, že zázračná medaile přispěla k vytvoření potřebného ovzduší pro vyhlášení tohoto dogmatu. Potvrzuje to i formulář mše ze svátku Panny Marie Zázračné medaile. Božská Prozřetelnost řídí všechno zázračně. Vyhlášení dogmatu v roce 1854 připravila zjevení v rue du Bac. V roce 1858 bylo dogma v Lurdech nádherně potvrzeno.

Když se Panna Maria zjevila Kateřině Labouré, sledovala i jiný cíl. Chtěla dát lék proti vládnoucímu racionalismu a blížícímu se materialismu. U příležitosti stého výročí zjevení v Lurdech otec Bartas uveřejnil knihu "Od jeskyně (Lurdy) po zelený dub (Fatima)". Dokazuje v ní, že nejjasnějším faktem v zjeveních Panny Marie od roku 1830-1853 je postupné odkrývání bohatství jejího Neposkvrněného Srdce. Má být lékem na falešnou mystiku 19. a 20. století. Důkladně analyzuje zjevení v Lurdech a ve Fatimě. Dokazuje, že Lurdy byly lékem na racionalismus, Fatima na ateismus. Obě dvě zjevení jsou zásahem Neposkvrněné. Neposkvrněná Panna Maria, která se zjevila v Lurdech, byla prozřetelnostním lékem proti racionalismu. Papež Řehoř XVI. (1831-1846) a Pius IX. pochopili, že dogma o Neposkvrněném Početí je protiváhou moderních bludů. Hlavně Pius IX. vytušil skutečný vztah mezi mariánským dogmatem, které je středobodem tajemství spásy, a negací nebo překroucením pravdy, které vyvolal racionalismus. Hlavně proto definoval dogma o Neposkvrněném Početí. (Karel Péguy také vytušil obsah této pravdy. Píše: "Všechny otázky duchovního, věčného i hmotného rázu se vážou k ústřednímu bodu. Na tento bod myslím neustále. On je završením mého náboženství. Je to Neposkvrněné Početí.")
Zjevení Neposkvrněného Srdce Panny Marie a Růžencové Panny Marie ve Fatimě bylo lékem na ateismus. Tam se zjevila Panna Maria právě tehdy, když v Rusku vypukla Velká Říjnová revoluce. Řekla: "Když udělají o co prosím (když se budou každý den modlit růženec a když zasvětí svět Neposkvrněnému Srdci), zavládne mír a Rusko se obrátí."
Když se Panna Maria zjevila v rue du Bac v roce 1830 a přinesla medaili, už tehdy o sobě řekla, že je Neposkvrněné Početí. Zároveň oznamovala i úctu k Neposkvrněnému Srdci. Na medaili dala vyrýt nápis: "Bez hříchu počatá…", což bylo prohloubeno tím, co řekla v Lurdech: "Jsem Neposkvrněné Početí." Boj proti racionalismu začala už v roce 1830. Na druhé straně medaile je u Božského Srdce její Neposkvrněné Srdce. Takto rozpoutala boj proti materialismu, který se zakrátko objevil. Vidíme jasně, že zjevení Panny Marie měly vztah k potřebám duší a církve. Byly přizpůsobené podstatě bludů, proti kterým bylo třeba co nejdříve bojovat. Když se papež Řehoř XVI. dozvěděl o zjeveních v rue du Bac, všemožně podporoval úctu k Zázračné medaili. Dnes, když teoretický a praktický materialismus hrozí všechno pohltit, musíme se více než jindy obrátit k Neposkvrněné, poslouchat doporuční Neposkvrněného Srdce Panny Marie, na které upozorňovala už medaile, a neustále opakovat povzdech: "Panno Maria, oroduj za nás, kteří se k tobě utíkáme."