Přednáška z duchovní obnovy formou večeřadla k ukončení Jubilejního roku.

Setkáváme se dnes zde na modlitbách ve večeřadle ve významný den, kdy současný papež uzavírá Svaté brány, čímž ukončuje Jubilejního rok. K tomuto uplynulému roku byl pontifikát Jana Pavla II. výrazně zaměřen. Kardinál Wyszynski současnému papeži řekl: “Když Tě Pán volá, máš ty uvést církev do třetího tisíciletí.” Od té doby Jan Pavel II. neustále bděl, aby Církev věrně kráčela cestou k Velkému jubileu, které právě uzavírá druhé křesťanské tisíciletí.

Sám o tom řekl: “Současný pontifikát již od své první encykliky hovoří výslovně o Velkém Jubileu, a vybízí všechny, aby toto období očekávání prožívali jako nový advent. Příprava roku 2000 se vskutku stává téměř hermeneutickým klíčem tohoto pontifikátu. Jistě nejde o sklon k nějákému novému chiliasmu, naopak, jde o probuzení zvláštního smyslu pro pochopení všeho toho, co Duch praví církvi a církvím (srv. Zj. 2, 7nn), a právě tak i jednotlivým osobám skrze dary a dobrodiní udělená ve prospěch celého společenství.”

Papež řekl, že: “Jubileum je dobou věnovanou zvláště Bohu, dobou modlitby a zamyšlení, dobou milosti”.

Proto jsme se zde scházeli na modlitbách ve večeřadle, abychom tento rok prožili spolu s Ježíšovou Matkou Pannou Marií, aby nám Ona pomáhala prožít tuto milostivou dobu. Jubilejní rok byl prahem k naději, jak jej papež nazval a věří, že ve třetím tisíciletí vykvete nové křesťanské jaro.

Proto ve třetím křesťanském tisíciletí volá Jan Pavel II. každou místní církev, aby se: “Usilovně snažila o autentickou obnovu.” Říká, že: “Nikdo nemůže pomáhat v takovém podniku lépe než Maria. Ona jako první prožila vtělení Slova ve svém lůně. Proto může naučit věřícího, jak má přijímat Krista ve svém životě a jak ho má potom dávat bratřím, aby byli přivedeni k jeho plnosti”.

“Církev pociťuje potřebu mateřského zásahu Mariina, aby se upevnilo přilnutí k jedinému Pánu a Spasiteli; aby se se svěžestí a odvahou prvních křesťanů pokračovalo v evangelizaci světa,.... zejména aby mládež byla vychovávána v křesťanském duchu.”

Jan Pavel II: je jist, že Maria “vyprosí od Pána milost nového jara pro Církev.”

Člověk sám musí projít nejprve vlastní obnovou, obrácením, sám se musí naučit co nejlépe přijímat do svého života Krista, aby jej mohl umět přinášet jiným.

Scházeli jsme se zde i v Jubilejním roce ve večeřadlech, kde nám tuto pomoc Panna Maria přislíbila. Přislíbila, že když se Jí zasvětíme, dáme se jí k dispozici, naučí nás nejprve žít důsledně své křestní zasvěcení a potom nás dokáže použít i jako nástroje nové evangelizace.

Panna Maria je dokonalým obrazem Boha. U ní jediné se vyplnilo to, co Bůh s člověkem zamýšlel: “Učiňme člověka k obrazu svému.” Proto ji světci, jako například sv. Ludvík Grignion, sv. Maxmilián Kolbe a jiní představují jako nejlepší cestu k Ježíši. Ona je naší Matkou a jako Neposkvrněná Matka, která nikdy nebyla ani na okamžik v moci ďábla nás může nejlépe naučit, jak se připodobnit Kristu, jak se stát svatými.

Ve večeřadlech, v poselstvích modré knihy nám Panna Maria pomoc pro tuto obnovu jednotlivců a tím i celé místní Církve nabízí: Například v poselství: Mé vlastnictví (6.8.77) nám říká:

“Zůstáváte-li v zahradě mého Neposkvrněného Srdce, stáváte se mým vlastnictvím. Nikdo vás potom nebude moci už nikdy ode mne odloučit, protože já sama vás chráním. Musíte se stále cítit v bezpečí! Nesmíte se už bát ani satana, ani světa, ani své křehké přirozenosti.

Budete ovšem cítit svádění a pokoušení, které Pán dopouští jako zkoušku, aby vám ukázal míru vaší slabosti.

Já vás však chráním před zlým duchem, který nemůže škodit těm, kteří jsou mým vlastnictvím. Pak vás láskyplně obdělám, až z vás udělám – z každého – též takovou zahradu, kde – podobně jako v mé – by se mohla zrcadlit božská záře Trojice.

Vychovávám vás s mateřskou péčí. Svou vlastní rukou vytrhávám z vás všechno, co by se mohlo jakkoliv Pánu nelíbit.

Duch svatý, který mě naplňuje, je jako oheň, který ve vás všechno spaluje, aby nezůstal ani stín, který by mohl zatemnit onu krásu, ke které vás chce vést vaše nebeská Matka. Chci vás učinit nejčistším zrcadlem Boha.

Potom ve vás posiluji ony ctnosti, které jsou jako kořeny, na nichž záleží, abyste mohli růst: totiž víru, naději a lásku. Kolem nich jako ozdobu vám dávám všechny ostatní ctnosti, které učinily vaši Matku krásnou před Bohem.

A v té míře, v jaké se stále více otvíráme Božímu světlu, vylévám na vás balzám své vůně: pokoru, důvěru a oddanost.

Tak rostete jako květiny pěstované v mé zahradě, protože dostáváte krásu a vůni vaší Matky.

Potom doprovázena anděly a svatými nebe a modlitbou duší v očistci přicházím každého dne k Božímu trůnu, abych Bohu podávala stále větší kytice těchto květů své zahrady.

Až se stanete takovými, potom se celá církev stane mou zahradou, v níž se bude se zalíbením zhlížet Boží Trojice.

Otec se bude radovat, když v ní uvidí dokonale uskutečněný plán svého stvoření. Syn bude přebývat s námi, neboť mezi vás nyní přišlo Otcovo království. Duch svatý sám bude životem světa, který bude opět zasvěcen Boží slávě.

Toto bude triumf mého Neposkvrněného Srdce.”

Takže když Jan Pavel II. říká: “Panno Maria, buď při nás v této hodině a vypros nám věrnost Kristu. Vždyť Ty jsi nesrovnatelným vzorem Církve svojí disponovatelností Pánovy služebnice a svojí ustavičnou otevřeností pro Boží Slovo... Buď hvězdou, která povede naše kroky bezpečně k Pánu. Nazaretská Panno, tys přinesla před dvěma tisíci lety světu vtělené Slovo. Veď muže a ženy nového tisíciletí k Tomu, který je pravým světlem světa!” - snažme se Panně Marii otevřít a opravdově žít své zasvěcení Jí.

Svatost není pro vyvolené, ale pro každého křesťana. Je to prostě naše povinnost. Nemějme obavy, že svatosti nedosáhneme. Jak jsme právě slyšeli, Ona sama nám pomůže, na nás jen záleží, jak je uvedeno v poselství - nakolik se Panně Marii otevřeme, dovolíme Ji působit. Pamatujme, že v srdcích, ve kterých přebývá Panna Maria, působí také Duch Svatý, jehož je Maria Snoubenkou. A právě Duch Svatý nás může vést na vrchol svatosti. Pravdivost těchto slov potvrzují životy světců, kteří velmi uctívali Pannu Marii.

O všech velkých světcích je známo, že byli také velkými ctiteli Panny Marie. Můžeme ale rovněž říci, že veliké svatosti dosáhli právě pro svůj důvěrný vztah k Přesvaté Panně. Ona totiž přivádí všechny, kteří se Jí zcela odevzdávají, ke svému synu Ježíši Kristu tou nejkratší cestou a tím jim umožňuje, aby co nejlépe uskutečňovali vůli Boží. A v tom je právě podstata svatosti.

Sv. Maxmilián Kolbe říká: "Odevzdej se zcela Neposkvrněné, naší nejlepší Nebeské Mamince. Pak vítězně a lehce překonáš všechny potíže a dosáhneš svatosti, veliké svatosti, což ti z celého srdce přeji. Dále pokračoval: "Můžeme říci, že všichni svatí jsou dílem Přesvaté Panny Marie a zvláštní pobožnost k Ní je jejich společnou vlastností."

Potom jsme na začátku přednášky také slyšeli, že Jan Pavel II. volá k Evangelizaci:

“Církev pociťuje potřebu mateřského zásahu Mariina, aby se upevnilo přilnutí k jedinému Pánu a Spasiteli; aby se se svěžestí a odvahou prvních křesťanů pokračovalo v evangelizaci světa,.... zejména aby mládež byla vychovávána v křesťanském duchu.”

Jan Pavel II. je jist, že Maria “vyprosí od Pána milost nového jara pro Církev.”

Také říká: “S blížícím se rokem 2000 je v současném světě pociťována neobyčejná potřeba Evangelia. Projevuje se mimořádně silně snad právě proto, že se zdá, že se svět od Evangelia vzdaluje nebo proto, že k němu Evangelium ještě nedospělo…. Je příznačné, že encyklika Redemtoris missio mluvi o novém jaru Evangelizace.”

Skutečně, Evropa se odklání od Evangelia a zdá se, že lidskými silami není možné dosáhnout zvratu. Proto Jan Pavel II. říkal: “Církev pociťuje potřebu mateřského zásahu Mariina,…”

V modré knize čteme například: (14.11.80 Síla evangelia): “Co jsi zde zažil, je pro tebe znamení, že toto je moje hodina a že nebeská Vojevůdkyně teď shromáždila svůj šik ze všech částí světa.

Každý den jsi se ve večeřadlech setkal v různých diecézích se stovkami přemilých synů a desítkami tisíc řeholnic a laiků, když jsi v katedrálách vykonával zasvěcení mému Neposkvrněnému Srdci.

Prostřednictvím vás, kteří jste mi odpověděli, se stále více v církvi rozšiřuje mé světlo. Církev tak zase získává sílu, naději a nový rozmach pro evangelizaci a záchranu všech národů.

Pohleď na tento nesmírný národ a na nesmírný počet mých dětí, které ještě neznají Ježíše a žijí v temnotě, v očekávání, že i jim zasvitne světlo pravdy a milosti. Toto je doba, v níž se musí hlásat všemu stvoření, jak vás to naučil Ježíš, jak to daroval Duch svatý církvi.

Evangelium musí být dnes zachováno do písmene.

Evangelium musí být dnes žito doslova.

Evangelium musí být dnes hlásáno do písmene.

Pokus mnohých učit evangelium jen čistě lidsky, zanedbávat jeho dějinný a nadpřirozený obsah, redukovat na přirozený výklad to, co je v něm obsaženo božského a zázračného, to mělo za následek, že jeho poselství ztratilo na síle a byla oslabena účinnost jeho hlásání.

Síla evangelizace spočívá v její věrnosti a v autenticitě. Vám svěřený příkaz evangelizace se neuskuteční přizpůsobováním poselství Kristova různým kulturám, ale přivedením všech kultur ke Kristu.

Kolik z těchto mých dětí by již náleželo Kristu, kdyby se dnes nezeslabovala síla a rozmach evangelizace!

Já jsem pro vás Matka a Učitelka. Tak jako jsem Slovo Boží přijala, opatrovala a žila, tak působím dnes, že je přijímáno, opatrováno a žito od vás všech, mých dětí. Boží slovo musí být tedy od vás žito a hlásáno do písmene.

Proto chci sdělit všem nadšení pro evangelium. Osvíceni jeho světlem hlásejte je všem národům země.

Já jsem Matka a Učitelka všech národů a triumf mého Neposkvrněného Srdce nemůže přijít plně, dokud je všechny nepřivedu ke svému Synu Ježíši.

Žijte v mém Neposkvrněném Srdci a darujte Ježíše všem národům země. Brzy se splní nejvnitřnější přání mého Syna a ze všech stran pěti světadílů přiběhnou pod mým vedením všichni, aby vytvořili jeden ovčinec pod jedním pastýřem.

Zatím shlížím s mateřskou něžností na tyto své děti, které jsou ještě daleko, a žehnám jim všem skrze tebe a uzavírám je do svého Neposkvrněného Srdce.”

Abychom tomu dobře rozumněli, modrá kniha nepřináší v otázkách víry nic nového, je především výchovou. V modré knize jsou probírány jednotlivé události ze života Pána a Panny Marie a ukazují nám postoj Panny Marie, která vše uchovávala ve svém Srdci.

Modleme se tedy s  Pannou Maríí ve večeřadlech, abychom se nechali jí přetvářet a vést, v našem velkém farním večeřadle, kde se dnes setkáváme, ale i v rodinách si najděme čas na večeřadlo v jeho základní podobě:

1.      vzývání Ducha Svatého 3x modlitbou : “Příjď, Duchu Svatý, příjď na mocnou přímluvu Neposkvrněného Srdce Panny Marie, Tvé milované nevěsty.”

  1. Čtení z modré knihy
  2. Modlitba růžence
  3. Modlitba na úmysl Svatého Otce: Otče náš, Zdrávas Maria, Sláva Otci
  4. Zasvěcení se Neposkvrněnému Srdci Panny Marie.

Tuto základní strukturu v rodinných večeřadlech ničím neměňme a nevylepšujme, zvláště ne poselstvími z jiných míst zjevení. Před těmito chybami Don Gobbi důrazně varoval.

 

Papež Pius XII. označil Pomocnici křesťanů jako “naší sílu v boji za zdravou a úspěšnou obnovu lidské společnosti”.