Nadpis

3. Neděle adventní

Evangelium
Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se!
"Lidé se ptali Jana (Křtitele): Co máme dělat?"
(Lk 3,10-18)


Lidé se ptali Jana (Křtitele): "Co máme dělat?" Odpovídal jim: "Kdo má dvoje šaty, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádné. A kdo má něco k jídlu, ať jedná stejně." Přišli také celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se ho: "Mistře, co máme dělat?" On jim odpověděl: "Nevybírejte víc, než je stanoveno." I vojáci se ho ptali: "A co máme dělat my?" Odpovědl jim: "Na nikom se nedopouštějte násilí, nikoho nevydírejte, buďte spokojeni se svým žoldem." Lid byl plný očekávání a všichni uvažovali o tom, zda-li Jan není Mesiášem. Jan jim všem na to říkal: "Já vás křtím vodou. Přichází však mocnější než já; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u opánků. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. V ruce má lopatu, aby pročistil (obilí) na svém mlatě a pšenici uložil na sýpce; plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným." Dával lidu ještě mnoho jiných napomenutí a hlásal mu radostnou zvěst.
(Lk 3,10-18)


Po urývku o tom, že Boží slovo sestoupilo na Jana Křtitele a on začal ohlašovat spásu (srov. Lk 3,2), nám Lukášovo evangelium přináší morální náplň Janova kázání. Na jejím základě můžeme poznat, co to znamená napřímit cesty a vyrovnat je podle cest Božích.

K Janovi pak přicházejí různé kategorie lidí a třikrát (v. 10,12,14) mu kladou otázku: "Co máme dělat?" Ve své odpovědi jim Jan Křtitel nedává vyčerpávající návod, ale doporučuje, aby si více všímali lidí kolem sebe a byli k nim spravedliví. Jan, muž pouště, nechce, aby jej lidé následovali poustevnickým a asketickým stylem života. Spíše je vybízí, aby se vrátili do svého normálního života, neboť právě tam musí každý člověk připravit a napřímit cesty pro Boží příchod.

Některým svým posluchačům radí, aby se uměli rozdělit s druhými: "Kdo má dvoje šaty, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádné." (v. 11). Pak přicházejí hříšníci a vojáci - dvě "podezřelé" kategorie lidí. I oni se mohou otevřít spáse, pokud budou žít čestně a přestanou zneužívat svého postavení. Když pak přijde Ježíš, stanou se právě hříšníci a vojáci (vzpomeňme na setníka) prvními svědky spásy, která je jim nabízena bez ohledu na to, zda splňují podmínky. Právě tito "podezřelí" lidé se stávají prvními svědky zdarma přijaté spásy, která v nich probouzí nový styl jednání.

Evangelista pak poznamenává, že "lid byl plný očekávání" (v. 15) a uvažoval o tom, zda-li Jan Křtitel není Mesiášem. Od otázky "co dělat?" přecházíme tedy k otázce "kdo je Mesiáš?", to znamená "kdo nás může zachránit?" Jan Křtitel zaměřuje pozornost lidí na toho, kdo "přichází". On jediný má moc skutečně proměnit starý život, spálit plevy a dát Ducha svatého.

Druhé čtení

(Bratři!) radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! Vaše ušlechtilost ať je známá všem lidem. Pán je blízko. O nic nemějte starost! Ale ve všem předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě a prosbě s děkováním. Pak Boží pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši. (list Filip. 4,4-7)

Boží slovo mě vybízí, aby se charakteristickým rysem mého křesťanského svědectví stala radost. "Radovat se v Pánu": v běžné řeči nikdy neříkáme "radovat se v někom", ale spíše "radovat se s někým" nebo "radovat se z někoho". Písmo svaté mi ale říká "Radovat se v Pánu". Jsem totiž povolán k jedinečné radosti: mohu se radovat z toho, že žiji ve spojení s někým jiným - s Pánem. Má radost bude opravdová pouze tehdy, bude-li prýštit ze zkušenosti vztahu a společenství s Páne Ježíšem.

Radost založená na naději v příchod Ježíše Krista, se pak projevuje mým ušlechtilým vztahem k druhým lidem, pokorným vystupováním vůči bližním a tím, že budu v každé situaci vždycky usilovat o to, co je vhodné a prospěšné, abych ke každému s kým se setkám, našel správnou míru bratrské lásky.

Má radost se musí projevovat také skutky spravedlnosti, jimiž mám dosvědčovat, že jsem byl "zachráněn". Abych mohl najít pravý pokoj, evangelium mi kromě otázky "Co mám dělat?" nabízí ještě hlubší dotaz: "Komu mám dát své srdce? Kdo mi může říci slovo pravdy, které by posílilo mou ochotu konat dobro?" Jan Křtitel, učitel morálky a spravedlnosti, mě varuje, abych tuto otázku nepřehlédl, a zároveň mi naznačuje správnou odpověď. Ukazuje totiž na toho, který jediný může dát smysl mému životu.

Rozjímejme a žijme v této době toto Boží slovo:

"Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se!" (Flp 4,4)



    (Giorgo Zevini - Pier Giordano Cabra "Lectio Divina"
vydalo Karmelitánské nakl. v Kostelním Vydří v r. 2001)


Archiv