A vzal na sebe svůj kříž ...
A vzal na sebe svůj kříž ...
Nadpis
Postní zamyšlení
V době postní více než jindy přemýšlíme o utrpení, zlu, hříchu a záchraně. V době postní více než jindy, chceme pozvednout svou naději. Je to často těžké, když všude kolem vidíme bolesti a zla. Křesťané od počátku církve hledali posilu na "Cestě Páně". Putovali nejprve přímo po památných místech jeho bolesti, pak také před obrazy těchto míst.

Křížovou cestu nelze pochopit, pokud ji nevidíme v celku Ježíšova života. Je potřeba uvažovat o tom, co jeho odsouzení předcházelo. Jen tak vynikne Kristovo utrpení v celé síle, jako utrpení nevinného. Je třeba uvažovat o tom, že Kristus je Bůh a jeho smrt je neskonale mohutnější než nás lidí. Je také třeba přemýšlet o tom, co následovalo. Smysl cesty neleží v pohřbu, ale ve zmrtvýchvstání. Naděje, kterou hledáme, pramení z Bílé soboty.

Chceme-li, aby náš život, nejednou trudný, došel až k velikonoční radosti, musíme vzít svůj kříž a vydat se za Pánem. Když alespoň trochu pochopíme, proč a jak to bylo s ním, pochopíme také, proč a jak je to s námi. Nalezneme útěchu a sílu. Poznáme a pocítíme lásku, která všechno překoná, ano i smrt.
P. Piťha - Tři křížové cesty

"Uvědom si, křesťane, svou důstojnost. Stal ses spoluúčastným na božské přirozenosti, nevracej se tedy hanebným chováním do starého ponížení. Nezapomínej, jaké hlavy a jakého těla jsi údem. Pamatuj, žes byl vyrván z moci temnot a přenesen do světla království Božího!"
papež Lev Veliký
Archiv